Historie školy a školky

Historie školy

Je to již více než sto let, kdy začali místní občané zvažovat možnost zbudování vlastní školy. První snahy začaly již v roce 1906. Trvalo ještě další tři roky než byla školní výuka zahájena, prozatím pouze v pronajatých prostorách. V prvním školním roce 1909/1910 navštěvovalo jednotřídní olešenskou školu 68 žáků. Zároveň začaly práce na zbudování definitivní školní budovy, po mnoha diskusích bylo zvoleno stávající místo.

Nová školní budova byla slavnostně otevřena a vysvěcena 7. ledna 1912, hned následující den začala pravidelná školní výuka, zpočátku stále jako jednotřídka, od února již jako škola dvoutřídní. Netrvalo dlouho a do života obce vstoupila válka, na frontu bylo povoláno přes čtyřicet olešenských mužů včetně učitele, tak se z dvoutřídky stala opět škola jednotřídní. Život ve válce nebyl snadný pro nikoho, místo do školy musely děti často na pole vypomáhat rodičům.

Vznikem Československa svitla všem nová naděje, pro mnohé to byla i doba zklamání, platy učitelů se snížily a, jak tvrdí školní kroniky, práce přibylo. V roce 1923 se změnil název obce z Volešné na Olešnou a o dva roky později byl do vesnice zaveden elektrický proud. Počet dětí ve škole se mírně snižoval, jednak to byl následek války a mnoho dětí odcházelo do pelhřimovských škol za vyšším vzděláním. Stále se však počet žáků pohyboval kolem šedesáti. V roce 1932 byla k Olešné přiškolena Plevnice. Zdejší školu tedy navštěvovaly děti z Olešné, Chválova a Plevnice. V učitelském sboru se v této době během jednoho školního roku vystřídalo i sedum učitelů. Kroniky vypovídají o oslavách a slavnostech, zpočátku císařských a později stejnou měrou republikových. Často byly pořádány peněžní sbírky, také šatstvo a kovy nezůstávaly stranou zájmu. Život mezi válkami nebyl snadný.

To horší však teprve přišlo, další válka a s ní ničení všeho, co připomínalo předešlých dvacet let. Povinná výuka němčiny, naopak zrušení výuky dějepisu, to vše přinášela okupace. Ani konec války nebyl jednoduchý, školní budovu obsadili němečtí uprchlíci, později ruští vojáci. Válka skončila a opět jsou pořádány sbírky, například pro české děti ve Slezsku nebo na pomoc Slovensku. Pomalu dochází k poklesu počtu dětí, část jich odešla společně s rodiči do pohraničí, žáci 6.- 8. postupného ročníku přešli do Pelhřimova na měšťanské školy, v roce 1946 bylo ve škole 38 dětí. Přicházejí další nelehké časy, krutá zima a suché léto roku 1947. Padesátá léta jsou ve znamení pionýrské organizace, závazků a brigád. V roce 1957 vzniklo v obci jednotné zemědělské družstvo. V osmdesátých letech dojížděla do Olešné celá školní třída z Pelhřimova, později jsme ztratili svou samostatnost a stali se pobočkou jedné z pelhřimovských škol. Teprve v devadesátých letech se situace stabilizovala, díky podpoře místního obecního úřadu škola funguje dál. Počet dětí, který do ní dochází, není vysoký, jsou léta, kdy jsme na tzv. ministerskou výjimku, přesto se všichni snažíme, aby nám spolu bylo dobře a naše výsledky měly tu správnou úroveň. V devadesátých letech došlo ke sloučení s místní mateřskou školou pod jeden právní subjekt, tím se zlepšila i vzájemná spolupráce.

Věříme, že naše škola bude fungovat i dál a budou z ní odcházet jen spokojené a šťastné děti.

 

Historie školky

Naše mateřská škola leží přímo v centru obce. Z důvodu menšího počtu dětí než je kapacita MŠ vznikly dvě velké třídy, ložnice, kulturní místnost a velká tělocvična. Máme také velkou školní zahradu.

Pěkné okolí školy, zejména blízký les a rybník nabízí široké využití pro pobyt venku v každém ročním období.

23.srpna 1972 byl otevřen v obci Zemědělský útulek, kde se počet pohyboval od 10 do 14 dětí. Tento útulek byl zadaptován z bytu, který se nacházel v budově školy. Od 1.1.1975 byl útulek změněn na mateřskou školu a počet se zvýšil na 22 dětí. Na podzim tohoto roku se začíná stavět nová mateřská škola.

Nová mateřská škola byla uvedena do provozu 12.listopadu 1978. Tato škola byla závodní školou n.p.Agrostroj Pelhřimov. Většina dětí se proto dovážela závodním autobusem z Pelhřimova. Kapacita školy byla 100 dětí a tento počet byl v některých letech i překročen.

V dalších letech se postupně rozšiřovala a rekonstruovala školní zahrada. Bylo zde velké pískoviště, prolézačky, houpačky. Také se zde umístila stavební buňka, která slouží k úschově hraček a zahradního nářadí. V dalších letech se díky rodičovské pomoci vybudovalo nové pískoviště a dopadové zóny. Také sponzorská pomoc přispěla k zakoupení nové zahradní sestavy a postavení altánku pro hry dětí.

Pokračování rekonstrukce jak zahrady tak i budovy a interiéru školy se bude odvíjet od finančních prostředků přidělených zřizovatelem na provoz a údržbu zařízení a na možnostech školy a všech sponzorů získat další finanční prostředky.

Pro práci s dětmi jsou průběžně nakupovány vhodné didaktické pomůcky a sportovní náčiní i nářadí do budovy školy i na školní zahradu. Hračky ve třídách se dle finančních možností každým rokem obměňují a doplňují, na jejich pořízení se podílejí učitelky, sponzorsky pomáhá část rodičů.

Od září 2009 jsou do výchovné práce zařazovány prvky MONTESSORI. Jde o výchovu podle pravidel, která si tvoří děti samy pod vedením svého vychovatele, jehož role spočívá v nenápadném vedení a taktní pomoci. Motto: „Pomoz mi, abych to dokázal sám“.

 

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode